Tělo…

Na co tě mám tělo? Čím pro mě jsi?

Jsem nástrojem tvé blaženosti, skrze mě můžeš prožívat tu největší radost, blaženost, vzrušení. Jsem nástroj nástrojů – těch nejkrásnějších, nejblaženějších. Přináším ti vnímání vjemů, o kterých se ti ani nesnilo. Jsem nástrojem duše, touhy, porozumění, jsem vyjádřením extáze, uvolněním bolestí. Skrze mě cítíš to, co bez těla nikdy nepocítíš, proto si mě važ, užívej mých darů cítit, užívej prožitek fyzična, vzrušení.

Proč onemocní tělo?

Když prožíváš velká zranění na duši, dochází k nerovnováze toku energií v těle. Tělo regeneruje a obnovuje do určité míry. Vládu nad vším má ovšem duše a její stav. Pokud je duše zraněná, tělo sečkává na její uzdravení, následně se samo zregeneruje. Vyléčíš duši, uzdraví se tělo.

A můžu začít s léčením těla? Že by se pak duše uzdravila skrze uzdravení těla, funguje tento opačný postup?

Dle toho, jaké léčení těla máš na mysli? Duši můžeš léčit skrze tělo různými technikami, které skrze tělo tvou duši navštěvují a hojí, posléze se hojí tělo. Pokud nazýváš léčbou těla chemické přípravky a operace, nelze tímto přístupem zajistit léčení duše. Tímto způsobem léčíš pouze fyzickou schránku, je to polovičatá léčba, která nezajistí pevné zdraví dlouhodobě. Každé léčení těla, které souzní s tvou duší, je léčení duše a tím i těla.

Takže úspěšné léčení toho fyzického vždy začíná léčením duše?

Ano, uzdravováním jemnějších substancí (duše) tvé bytosti vždy vede k uzdravování hrubějších substancí ( fyzické tělo.)

Co může být překážkou léčení těla?

Největší překážkou je vaše mysl, její toxické myšlenky a zabedněné názory vycházející z nevědomí – tyhle toxické aspekty vaší podvědomé bytosti a mysli léčbu zpomalují, někdy zastavují a stojíte na místě. Vše se hojí rychleji, když toxicky nemyslíte :-). Podívejte se na zvířata … když je zvíře raněné, uchýlí se do klidu a odpočívá, dovoluje si být utrápené, smutné, oddané procesu a čeká. Má štěstí, že nemá mysl plnou otázek, kdy už to bude, jak se uzdravím, to je hrozné. Prostě jen JE a důvěřuje životu a svému tělu. Uzdravíte se rychleji, když přistoupíte k situaci s důvěrou ke svému tělu a věříte, že je tak silné, že to samo zvládne.

Je nemoc darem, který nám přináší uvědomění si sebe a spojení se s moudrostí? Musíme tak trpět?

Nemusíte trpět, ale jako lidstvo jste si vytvořili tolik toxických a mylných myšlenek, že vznikly nemoci a abyste si je obhájili, vznikl názor, že nemoc je dar a skrze ní rostete. Nemoc se děje proto, že jste ve svých mylných a nezdravých názorech spojených se strachem a pocitem viny tak moc ustrnuli, že se nezdravá místa zaseknutá na duši projevila až ve fyzické realitě – na vašem těle. Bohužel to není dar, jak si myslíte, ale poslední varování, že se odkloňujete od univerzálních zákonů života – radosti, lásky, pokory.  Život zachovává život a tak když se odlučujete od toho přirozeného, hodí vás zpět do řeky přirozenosti i tímto drastickým způsobem jako je nemoc. Nemoc je – moc chtít, chtít více a více, abyste zakryli svá niterná zranění na duši…vyhýbáte se bolesti na duši, která si nakonec prorazí cestu skrze fyzické tělo. Nemoc jako dar můžete vidět proto, že vás navrací zpět k sobě samým a k jednoduššímu životu v lásce, ale nemusíte dojít až do fáze nemoci těla, abyste pochopili, kdo jste. Můžete se rozhodnout, vy jste svým božským načasováním.

Co když nemoc trvá už dlouho? A dělám maximum v duchovním uzdravování a pořád žádné zlepšení?

Zlepšení nepřichází proto, že stále neděláš maximum, svá zranění se snažíš léčit, ale místo jejich léčení je jen stále obcházíš a „nevidíš“ sebe. Nejsi k sobě upřímný. Ještě jsi nedošel k příčinám, kterými si blokuješ tělo a nebo je příčina schovaná pod ostatními zraněními a ty si k nim postupně prokousáváš cestu. Když si myslíš, že se nedaří, může to znamenat, že k sobe ještě stále nejsi naprosto upřímný. Božským načasováním jsi jen ty sám. Dle toho, jak moc k sobě budeš pravdivý, tak rychle se budeš uzdravovat. Ale pokud je fyzické tělo již zasaženo nemocí, potřebuje určitý čas na regeneraci a obnovu.  Často máte na svá těla vysoké nároky, v mysli si naplánujete milion věcí, které CHCETE zvládnout a tělo nevnímáte. Nejste s ním v souladu, žijete jen v mysli. Přemáháte se ke sportování, když to tělo necítí a naopak, když tělo potřebuje pohyb, myslí si vymyslíte spousty důvodů proč ne. Srovnej si mysl, očisti zranění a spoj se s tvým tělem, vyhraješ. Nachytej sám sebe na švestkách, ale zároveň – buď k sobě laskavý.

Je nemoc a uzdravení vedeno Božským načasováním?

Ty jsi božským načasováním, nikdo ti nenařizuje, že se máš uzdravit až za rok, že to bude ta správná chvíle. Život tě skrze nemoc vede postupně přirozeně zpět do kolejí tvého přirozeného bytí a záleží na tobě, jak moc se tomuto procesu budeš bránit. Nakonec tě ten boj stejně unaví a odevzdáš se, někdy se nejdřív bojem pořádně vyčerpáte a pak zjistíte, že nemá cenu bojovat, odevzdáte to a začnou se dít zlepšení. A prozřete, pochopíte. Čím víc zranění a masek máš, tím více se bráníš, protože tím méně jsi k sobě upřímný a vzdálen vlastní intuici – duši. Někdy v hloubi víš, co je pro tebe důležité, ale neděláš to, nakonec poslechneš pro tebe „zkušenější“, přijímáš autoritu druhých, ale svou zastíňuješ. Pak se můžeš cítit, že se nacházíš ve slepé uličce. Není to tvá chyba, jen jsi byl natolik zraněný, že jsi nedokázal udělat to, co víš, že bys měl. Čím více zranění a mylných přesvědčení, tím vzdálenější své duši jsi. Všechno je pořádku i tak jsi dokonalý a není cesta, která nevede ke světlu. Jen se někdy sami zpomalujete, aniž byste chtěli.

Co tedy nyní v nemoci mohu pro své tělo udělat?

Za prvé – buď v otázce, nikoli v očekávání a chtění. Zeptej se – jakou volbou mám pro své tělo být, abych byl zdravý? Jaké by to mohlo být, když bych věděl, jak se uzdravit? Tím se otvíráš všem možnostem a jsi v pokoře. Vycházíš tak ze své zabedněnosti a uzavřenosti do otevření se všem možným možnostem. Pokora, upřímnost sám k sobě, odevzdání a následování své autority – pocitu, co ano a co ne, jsou základními kameny k uzdravení. Pak čekej a přijde odpověď. Může to být věta ve filmu či rádiu, nebo narazíš na člověka, který ti pomůže a povede tě. Běž tam, kde se cítíš dobře, kde cítíš radost z toho, co ses dozvěděl. Vedu každý tvůj krok, ztiš se a uslyšíš jej. Myslí nic kloudného nevymyslíš, pamatuj si, že mysl je malý pán, kdežto moudrost v tobě dokáže zázraky. Ztiš se, naslouchej, vnímej…přestaň chtít a očekávat. Pak přijde řešení, zázrak. Všechno má své uzdravení, vše má řešení, neexistuje problém bez řešení, vznikl a tak umí i zaniknout, to si pamatuj. Nic není neléčitelné!!!!!!! Je to přírodní zákonitost – to, co vzniká, umí i zanikat. Nemůže vzniknout něco, co nezanikne. Vše vzniká a zaniká. To je život, změna, jinak to ani nejde.

V běžném životě to znamená – dělej krok za krokem a soustřeď se jen na daný krok. Polej květiny, uvař polévku, zahraj si hru se svými dětmi, mlsej, odpočívaj, opravuj, maluj, piš, háčkuj. Nesoustřeďuj se na to, co ti chybí, ale na to co máš. To je velká jednoduchá moudrost, kterou vy lidé velmi podceňujete. Odprosti se od starostí o tvou budoucnost, starostmi posiluješ nemoc.

Ale co když mi to nejde a hlavou mi stále lítají myšlenky?

Neexistuje nic co by nešlo. Využívej nástroje, nyní jich existuje již mnoho, žijete v uvědomělé spirituální době, máte k dispozici již vše, co potřebujete k navrácení se ke klidu a zdraví. Hledej, najdi lidi, kteří tě naučí pracovat s myslí. Hledej knihy, filmy, dokumenty a slova těch, kteří to již dokázali. Je nekonečně mnoho možností – kup si psa, křečka, tvoř rukama, použij byliny, esence, techniky, inspiruj se těmi, kteří to umí. Pečuj o své tělo a o svou duši jak nejlépe umíš, netlač své tělo do toho, co nechce. Nebuď k sobě přísný, chovej se k sobě jako k dítěti, o které pečuješ – s láskou, pokorou, laskavostí. Neobviňuj sebe a ani ostatní. Všichni jste bez viny, vinou vás svazují pouze vaše mylné myšlenky vycházející ze zranění duše. Zažili jste těžké časy a všichni jste velmi odvážní a stateční, silní. Ti, co čtete tohle poselství, slyšte, že nikdy nejste sami a ať se rozhodnete jakkoli, jste a budete vždy dokonalí takoví, jací jste. V každý okamžik vašeho života jste dokonalí. Přiložte laskavost do své každodennosti, zahrňte se láskou a pochopením, že vám přinese léčení. To, že jste špatní a musíte se stát lepšími je pouze iluze mysli.

Všichni jste v srdci dokonalí, jen nyní léčíte svá zranění na duši, která jsou velmi těžká. Nenechte se přesvědčit tím, že jste tímto zraněním, že jste nenávistí, vztekem, strachem…protože tím nejste, jen se skrze ně léčíte a přibližujete ke své opravdové podstatě – čímž je radost, láska, pokora, klid.

Proč máme emoce a jak souvisí s fyzickým tělem?

Emoce jsou aspektem vaší duše, duše se díky nim zažívá, bez nich by nebyla prožívána, nevyvíjela by se. Emoce jsou vše pro vaše prožívání. Emoce propojují duši a tělo tak, aby jste fyzicky prožívali – chuť, čich, hmat, sluch, extázi v sexualním životě. Emoce jsou různé typy energií, které JSOU. Jsou s vámi tak, jako energie mužská a ženská. Existují a jsou vašim mostem propojující duši a tělo. Bez nich by nebyla žádná akce, ale mdlo. Emoce vás povznáší k vyšším světům a vyšší světy propojují s fyzickým tělem. Spojují Nebe a Zemi.

Jak fungují emoce mezi dvěma lidmi?

Dle toho, jaká emoce (energie) je převážně obsažena v podvědomí osob, ta se mezi vámi vzájemně sčítá a projevuje. Aktivuje stará zranění, které se mezi vámi zviditelní. Čím více lidí, tím více energie emocí, zranění, tím silnější reakce.

A může to být i tak, že na mě ten druhý člověk například energii vzteku přenáší?

Pokud máš destruktivní vztek pramenící z tvých vnitřních zranění uvolněný a odpuštěný, tak se dostáváš do stavu volby, kdy si v daný okamžik zvolíš, zda budeš s druhým člověkem vztek sdílet. Pokud tě dotyčný vtáhne do nepříjemné negativní situace, kterou sám vytvořil, znamená to, že zatím nemáš uzdravené své vnitřní zranění, které je s touto emocí spojeno. Vše je ukazatelem tvého vyléčeného či nevyléčeného vnitřního světa.

A jak tedy emoce ovlivňují fyzické tělo?

Fyzické tělo je připraveno vyrovnávat návaly emocí, ať pozitivních či negativních. V případě, že buď léčíte nebo neléčíte stará zranění na duši spojené většinou s kupou nahromaděné energie emocí, může se přetlak či odcházení očištěných emocí projevit fyzicky na těle. Každý vnímáme emoce v těle jiným způsobem…každý jste velmi originální bytost se svým nastavením určité úrovně citlivosti. Strach se může projevit jako tíha v nohou, pocit, že jsi unavený a vše jde těžko, pomalu, do ničeho se ti nechce. Vztek se projevuje lámavými bolestmi těla, bloky ve svalech, ostrými bolestmi na těle. Smutek ti stěžuje dýchání, cítíš tíhu, bezmoc, na fyzickém těle pociťuješ velkou únavu. Všechny energie různých emocí se mohou vzájemně propojovat a vzájemně se ovlivňovat. Například strach může vyvolávat vztek, smutek vyvolává strach a můžete se dostat do kolotoče emocí. Tělo reaguje únavou, tíhou, bolestí.

Tím, že emoce prochází fyzickým tělem, stává se, že tímto procesem tělo odlehčuje tvé duši. To, co se uvolní v duši, prochází tvým tělem ven, skrze hmotu tvého těla a skrze tvé vědomí – kdy si uvědomuješ energii emoce a prožiješ ji vědomě. Tím se odlehčíš a uleví se tělu i duši.

Pro tělo a duši je velmi zásadní být sám k sobě upřímný, projevovat emoce tak, jak je cítíš. Zadržování emocí, potlačování pocitů tě vede do sebezapření a kumulování této nevyjádřené energie v tvé duši a také ve tvém těle. Zákonitě tak po čase přichází doba, kdy ti nebude dobře, fyzicky či psychicky. Protože vzniká v tvé bytosti a těle přetlak. Přetlak zadržené a popřené energie tvých opravdových pocitů se může zhmotnit jako bolest, nádor, rozhozený endokrinní systém, vysoký tlak, problémy se srdcem a další. Energii emocí je třeba odpouštět…a nyní odpouštíte i to, co jste po věky věků potlačili. Proto se vám mise odpouštění někdy může zdát velmi dlouhá a nekonečná…ale není. Postupně postupujete ke světlu a radosti.

Záleží na vás, na tom, co opravdu vypustíte, nebo zadržíte…vy jste božské načasování.

Dobře, takže když se dozvím, že mám rakovinu nebo jinou nemoc, mám něco udělat nebo ne?

V této chvíli je nejlepší zeptat se sám sebe, své vnitřní moudrosti, co je pro tebe v této situaci nyní nejlepší. Je důležité zůstat v otázce. Jakou volbou a myšlenkou mám být, abych se dozvěděl, jak se uzdravit?

Pokud nevíš a jsi rozhozený, znamená to, že jsi ztratil sám sebe – což už vypovídá i to, že jsi onemocněl. Aktivují se ti ty největší strachy – strach ze smrti – strach ze změny – strach ze samoty – strach o hmotné – o tvé zázemí – došel jsi na jádro své tmy. A došel jsi sem proto, abys opět našel světlo v sobě a pochopil, kdo jsi. Proto žehnej této situaci. Až nemoc tě dovedla na místo, kde ti nezbývá nic jiného než nahlédnout konečně do sebe a uzdravit tvou tmu. Musíš uzdravit svou duši, aby se uzdravilo tvé tělo, proto zvol léčbu, která započíná léčit duši. Strach vás mylně vede k uzdravení těla, rychle to vyříznout, rychle něco udělat, jen abych se toho zbavil. Ale pamatuj, že to, co vzniklo, je součást tebe, je to tvá potlačená energie tvé kreativity, tvých pocitů. Je to nevyjádřená touha, nevyjádřené emoce, které destrukčně vznikly jako hmotný důkaz tvého sebepopření.

Můžeš vyhledat lidi, kteří se uzdravili tak, že uzdravili svou duši a tím se uzdravilo tělo. Píšu “se uzdravilo záměrně”, protože pokud tvému tělu nebude stát v cestě tvoje popřené já, tvé popřené city, uzdraví se samo. Tělo má obrovsky silné samoobnovovací vlastnosti, které si často neuvědomujete, stačí mu nebránit toxickými myšlenkami, potlačeným já, uloženým zraněním na duši. Až tohle vše uzdravíš, tělo se velmi rychle zregeneruje samo.

Prvním aspektem vedoucím k vyléčení sebe je podívat se do tvých strachů ve tvém srdci a uvolnit jejich pouta bolesti. Tím, že uvolníš strachy, bolest, započneš vnímat svou moudrost a vedení intuice, kterou každý má v sobě, zprůtoční se životní energie ve tvém těle a tím se uzdraví tělo. Dostaneš se tak do klidu, který tě povede příjemným a pravdivým směrem k tobě a k uzdravení.

Když je mysl rozbouřená na základě tvých strachů, tvé tělo je sevřené, neuvolněné, neprůtočné. Uvolni strachy, podívej se jim do očí a uzdraví se na tvém těle cokoli. Inspiruj se tam, kde to již bylo uskutečněno.

Volba je na tobě, buď si volíš zdraví nebo nemoc. Volíš zdraví? Otevři tedy tvé nejhorší obavy a pusť do nich světlo, prožij je. Tělo se následně zregeneruje samo. Dej tělu čas, péči, může mu to trvat delší dobu, buď s ním trpělivý a k sobě laskavý.

A co zdravá strava, cukr, sůl? Je tolik směrů a názorů…

V případě, že jsi spojen se svou intuicí a tělem, víš sám nejlépe, co je pro tebe a tvé tělo vhodné a co ne. Neexistují univerzální nastavení stejná pro všechny. Zkuste uvidět, jak je tohle téma různorodé, jak je každé tělo jiné, jak si tělo může každou hodinu říkat o něco jiného. Jediná cesta, kterou dojdete do stavu, kdy víte, co vaše tělo a duše potřebuje, je najít sebe, napojit se na intuici a moudrost ve vás. Nikdo jiný ti nikdy neřekne, co je pro tebe vhodné, to víš jen ty sám a potřeby těla se mohou měnit každým okamžikem. Například, když se tělo regeneruje, obnovuje, potřebuje více cukru, soli. Poslechni ho, nediv se mu, věř mu. Ať si mysl klidně říká, že je cukr nezdravý a sůl jedovatá, ty ho nyní v těle potřebuješ a tělo má své důvody, které rozum nezná. Vždy, když neposloucháš potřeby tvého těla a volíš rozum, zbrojíš sám proti sobě. Naplánoval sis běhání, ale tělo je unavené? Co uděláš? Je to tvá volba, budeš popírat sám sebe nebo se máš rád a nasloucháš své moudrosti, kterou tělo JE.

Může nastat období, kdy tělo potřebuje zeleninu, následně více ovoce a následně nic z toho. Vnímej potřeby svého těla.

Takže opravdu tolik záleží na spojení se s duší – intuicí a vnímání potřeb těla?

Ano, najdi cestu k sobě, poslouchej své tělo, dej mu pokoj, nenuť ho stále do něčeho. A nepochybuj o něm, ono je pořádku, jen ty ho brzdíš svým destruktivním myšlením, mylnými názory a vnitřními zraněními, které jsi ješte nepropustil.

A co když jídlem zakrývám to, co nechci vidět? Že zakrývám své vnitřní zranění?

Celkově svými touhami a očekáváními zakrýváte své bolesti v srdci. Vše je o cestě poznávání sám sebe a postupným odkrýváním toho, čím jsi, co máš rád, co tě těší. Někdy nezkrotné touhy po čemkoli, které zažíváš, zastiňují bolest či potlačenou kreativitu, kterou v sobě máš.

Říká se „nemoce jsou emoce“, je to pravda?

Nemoce nejsou emoce. Nemoc je životní nerovnováha, sebezapření svého potenciálu, vnitřní zranění spojené s potlačenými emocemi, mylné myšlenky směřované proti své podstatě, odloučení od sebe sama. Emoce vám pomáhají uvolnit zranění, bolest, napětí. Jsou pomocníci k vyrovnávání energií ve vás. Jsou pomocníci k uvolnění bolesti psychické či fyzické. Na fyzické rovině je to pálení, bolest, cukání, trnutí…tímto vyrovnávají energii zranění a pomáhají hojit tělo. Emoce regenerují, uvolňují, hojí. Jsou zprostředkovateli pro uvolnění mezi zraněními na duši a fyzickým tělem. Emoce není nemoc, je ukazatelem vnitřního zranění, je lékem – který upouští napětí, bolest ve formě slz, pálení ve formě vzteku. A je potřeba všech druhů emocí, jsou pro vás nepostradatelné a velmi prospěšné. Jsou nástrojem uvolnění bolesti a zranění, také vyjádřením blaženosti a radosti, poznání nespokojenosti a neživota, k vyjadřování lásky a touhy. Bez emocí se nelze léčit, prožívat, žít, zjišťovat, poznávat, růst, uvolňovat, tvořit. Emoce jsou vodou a vy jste rybou, ryba bez vody nepřežije.

Emoční energie jsou propojeny s vědomím jednoty, jsou manifestujícími jednotkami vědomí a člověka.

TĚLO JE DAR, JE POŽEHNÁNÍM, JE NÁSTROJEM NAPLŇOVÁNÍ LÁSKY, JE VŠÍM, ČÍM VAŠE DUŠE DOVOLÍ, ABY BYLO. Vy jste duše, tvoříte své tělo, tvoříte své zdraví. Tvoříte sebe. Tvořte, uzdravujte a věřte v nemožnosti, protože nemožnosti neexistují, jsou nemožnostmi jen ve vašich myslích.

Všechny nemožnosti již existují jako možnosti, ale to vy ještě nevíte. A to, čemu nevěříte neznamená, že to neexistuje. Všechny zázraky čekají na vás, otevřete se jim.

Najděte opět sami sebe ve své podstatě, budu vždy s vámi, ať se rozhodnete jakkoli…

Příběh : zemřel muž a když přišel do nebe Bůh ho zavedl ke spoustě krabicím. Muž se ptá, co to je Bože? To je pro tebe odvětil Bůh. To jsou všechna tvá přání, která jen čekala na to, až je přijmeš. A jaktože za mnou nepřišli na Zem? To proto, že jsi nevěřil tomu, že bys je mohl všechny mít….

To je konec a hovoru s Bohem o lidském těle konec.

Příští téma se bude týkat intuice, jakým způsobem se na ni můžeme napojit, uvidím, co z Akáši přijde, ale moc se na to těším 🙂

Jedna z možností, jak se spojit s intuicí a uvolnit potlačené emoce, léčit hluboká zranění na duši jsou Australské květové esence, se kterými pracuji již sedmým rokem a naprosto mě uchvacují svým silným léčivým potenciálem: https://www.vaiana.cz/australske-kvetove-esence/

Pokud vám článek pomohl sdílejte pro ostatní a v případě, že cítíte přání finančně podpořit mou práci Akášických vhledů, můžete zde: https://www.vaiana.cz/blog/

Děkuji za pozornost a těším se příště,

s láskou Vaiana